Pracovní rehabilitace

Hlavním smyslem činnost a existence APRČR je podpora procesu a zvyšování kvality služeb v pracovní rehabilitaci.

Co je pracovní rehabilitace

Souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečuje Úřad práce ČR (ÚP ČR). ÚP ČR může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou fyzickou nebo právnickou osobu (typicky např.: vzdělávací, poradenské či zdravotnické subjekty, zaměstnavatelé apod.). Do procesu pracovní rehabilitace tudíž vstupují další subjekty, které společně s ÚP ČR jsou součástí regionální sítě spolupracujících subjektů v pracovní rehabilitaci.

 

Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména:

  • poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti,
  • teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
  • zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání
  • vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti
  • Ergodiagnostické vyšetření*

*Ergodiagnostika

Cílem  je  zhodnotit   a   určit   tzv.  funkční psychosenzomotorický potenciál osoby se zdravotním postižením pro účely služeb zaměstnanosti, konkrétně pro účely předpracovní a pracovní rehabilitace a následné možnosti integrace občana se zdravotním postižením na trh práce. Zaměřuje se na rozdíl od morfologické diagnózy, která vymezuje spíše omezení a kontraindikace činnosti – negativní vymezení, na funkční potenciál a dovednosti jedince v rámci nemoci či úrazu – tedy na jeho pozitivní schopnosti.

Mapa Ergodiagnostických center (EDC) v ČR:

mapa EDC

 

 

 

 

Přehled kontaktních osob:

  • Název EDC Titul, jméno, příjmení Pracovní pozice Adresa Kontakt

    (email/telefon)

    1. Krajská nemocnice Liberec a.s. – Rehabilitační oddělení MUDr. Jana Trpišovská lékařka Husova 10,

    460 63 Liberec 1

    jana.trpisovska@nemlib.cz

    485 312 431, 485 312 310

    MUDr. Libor Kučera primář Libor.kucera@nemlib.cz

    485 312 368, 485 312 359

    2. Středomoravská nemocniční a.s. – odštěpný závod – Centrum léčebné rehabilitace Ing., Bc. Jiřina Kubíková vedoucí fyziotera-peut Mathonova 291/1,

    796 04 Prostějov

    jirina.kubikova@npv.agel.cz

    582 315 392

    3. Fakultní nemocnice Brno – Rehabilitační oddělení MUDr. Emilia Mikešová lékařka Jihlavská 340/20,

    625 00 Brno – Bohunice

    emikesova@fnbrno.cz

    532 233 544, 532 233 186, 532 233 183

    4. Krajská nemocnice T. Bati, a.s., Rehabilitační oddělení MUDr. Pavol Skalka primář Havlíčkovo nábřeží 600,

    762 75 Zlín

    skalka@bnzlin.cz

    724 665 434

    Edita Uhříková Sekreta- riát edita.uhrikova@bnzlin.cz

    577 552 187

    5. Fakultní nemocnice Ostrava – Klinika léčebné rehabilitace MUDr. Irina Chmelová, Ph.D., MBA Přednost- ka 17. listopadu 1790,

    708 52 Ostrava – Poruba

    irina.chmelova@fno.cz

    597 372 931

    Bc. Věra Novotná vedoucí fyziotera- peut vera.novotna@fno.cz

    597 372 936

    6. Nemocnice Třebíč – Rehabilitační oddělení MUDr. Alena Váňová primářka Purkyňovo náměstí 133/2,

    674 01 Třebíč

    avanova@nem-tr.cz

    568 809 284

    7. Fakultní nemocnice Plzeň, Oddělení léčebné rehabilitace MUDr. Hana Hladová primářka Alej Svobody 80,

    304 60, Plzeň – Lochotín

    hladova@fnplzen.cz

    377 104 200

    Naděžda Jasenčáková Sekreta- riát jasencakovan@fnplzen.cz

    377 104 201

    8. Nemocnice Tábor, a.s., Rehabilitační oddělení Mgr. Alexandra Kučerová andragog Kpt. Jaroše 2000,

    390 02 Tábor

    knihovna@nemta.cz

    721 174 111

    MUDr. Eva Kolomazníková lékařka eva.kolomaznikova

    @nemta.cz

    381 607 115

    9. Krajská zdravotní a.s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z., Rehabilitační oddělení

     

     

     

    MUDr. Pavel Maršálek

     

    MUDr. Štěpán Šanc

    primář

     

     

    lékař

    Sociální péče 3316/a,

    401 13 Ústí nad Labem

    pavel.marsalek@kzcr.eu

    477 113 300

    731 535 639

    stepan.sanc@kzcr.eu

    477 113 301

     

    10. Krajská zdravotní a.s. – Nemocnice Chomutov Rehabilitační oddělení MUDr. David Richtr primář Kochova 1185,

    430 12 Chomutov

    david.richtr@kzcr.eu

    474 447 636

    Ivana Štiková vedoucí fyziotera- peut ivana.stikova@kzcr.eu

    474 447 374

    11. Pardubická krajská nemocnice, a.s.

    Centrum rehabilitace

    MUDr. Ivo Jáchym primář Kyjevská 44,

    532 03 Pardubice

    ivo.jachym@nempk.cz

    466 016 501 (-503)

    MUDr. Kosinková Alena lékařka alena.kosinkova@

    nemocnice-pardubice.cz

    466 016 505 (-503)

    12. Fakultní nemocnice Hradec Králové, Rehabilitační klinika

     

    MUDr. Taťána Lízlerová lékařka Sokolská 581,

    500 05 Hradec Králové

    tatana.lizlerova@fnhk.cz

    495 837 405

    Mgr. Ondřej Němeček vedoucí fyziotera- peut ondrej.nemecek@fnhk.cz

    728 763 058

    13. Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze

     

    Bc. Tereza Svobodová ergotera- peutka,

    vedoucí pro výuku bc. studia ergoterapie

    Albertov 7,

    128 00 Praha 2

    tereza.svobodova@vfn.cz

    224 968 513

 

ÚP ČR hradí náklady spojené s pracovní rehabilitací.

Pracovní rehabilitace je zabezpečována na základě podané žádosti na místně příslušné pracoviště ÚP ČR. Formulář žádosti a poučení pro účastníka pracovní rehabilitace lze získat na každém kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR (ke stažení zde).

Kontaktní osoby pro pracovní rehabilitaci

 

Kdo může o pracovní rehabilitaci žádat

Osoby se zdravotním postižením (bez ohledu na stupeň či druh postižení; zaměstnaní i nezaměstnaní) mají právo na pracovní rehabilitaci.

Oprávněnou osobou je:

  • Osoba uznána ČSSZ invalidní v 1., 2. nebo 3. stupni a osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ), (doloženo posudkem či rozhodnutím ČSSZ)
  • Osoba, která byla ošetřujícím lékařem uznána za dočasně práce neschopnou (DPN), na základě jeho písemného doporučení (zařazení do PR nesmí být v rozporu se zdravotní způsobilostí této osoby – jedná se především o zdravotní stavy, které směřují do chronicity, jsou ustálené a je přitom vhodné ještě za trvání DPN připravovat fyzickou osobu na její původní nebo nové vhodné pracovní uplatnění). Formulář doporučení ošetřujícího lékaře (DOC).
  • Osoba, která přestala být invalidní rozhodnutím ČSSZ do doby 12 měsíců po vydání tohoto rozhodnutí
  • Osoba, která byla doporučena Okresní správou sociálního zabezpečení v rámci kontrolní lékařsképrohlídky i u osob, které přestaly být invalidní.

 

Pro koho je pracovní rehabilitace vhodná

Pracovní rehabilitace je vhodná především pro osoby, které jsou motivované ke změně, ochotné dobrovolně, samostatně a proaktivně spolupracovat na rehabilitačním procesu, jejichž zdravotní stav je stabilizovaný a zařazení do tohoto procesu není v přímém rozporu se zdravotní způsobilostí této osoby.

Základní principy rehabilitace

Rehabilitační proces (zahrnující rehabilitaci léčebnou, sociální, pracovní a pedagogickou) dosahuje nejlepších výsledků, pokud je realizován:

  1. Včasně – tzn., co nejdříve po vzniku nepříznivé situace související se zdravotním omezením – postižením. Včasné zahájení rehabilitace je základním předpokladem pro úspěšné naplnění jejího účelu a vede k potřebné aktivizaci a motivaci OZP při řešení její nepříznivé situace.
  2. Komplexně a návazně
    Jedná se o základní atributy efektivního fungování rehabilitace. Absence kteréhokoli z nich muže vést k nefunkčnosti jejího působení a neúčelnému, popř. až duplicitnímu vynakládání finančních prostředků.
  3. Dostupně
    Systém rehabilitace musí nejen zajistit co nejširší dostupnost informací o rehabilitaci, nýbrž také musí přiblížit její zprostředkování a poskytování potřebným osobám. Přitom je vhodné v rámci regionální sítě spolupráce vytipovat vhodné subjekty, které v dané oblasti poskytují specializované služby v oblasti pracovní integrace OZP.
  4. Individuálně
    Poskytování rehabilitace, tj. realizovaná rehabilitační opatření, musí odpovídat konkrétním podmínkám a potřebám OZP, což odůvodňuje nutnost adresnosti v systému rehabilitace.
  5. Na základě multidisciplinárního posouzení
    V odůvodněných případech musí individuální přístup, a to zejména u osob s těžším zdravotním postižením, vycházet z výsledku multidisciplinárního posouzení, které je významným podkladem pro stanovení, resp. doporučení odpovídajících rehabilitačních opatření.
  6. Ve vzájemné součinnosti
    V rámci poskytování rehabilitace musí velmi úzce spolupracovat všechny zúčastněné strany, tj. příslušné orgány státní správy a samosprávy, poskytovatelé služeb pro OZP, zaměstnavatelé a další instituce (viz model regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci).

 

Metodické výstupy pro realizaci pracovní rehabilitace: